Relaxace je stav, kdy se v lidském těle snižuje svalové a psychické napětí. Relaxace ovšem nemusí znamenat pouze ležení celý den u televize , ale mohou to být také například různé formy pohybu, při kterém naše tělo čerpá nové síly. Důležité je vykonávat činnost, která člověka baví, je mu příjemná , a která ho tím pádem zbavuje stresu a únavy.

Relaxaci můžeme rozdělit na pasivní a aktivní, dále pak na fyzickou a duševní. Za aktivní relaxaci můžeme považovat každou činnost, při které dochází k výdeji energie díky fyzické činnosti. S trochou nadsázky můžeme tedy považovat osobní účast na fotbalovém utkání a aktivní fandění ve fotbalovém kotli za relaxaci aktivní, určitě ale relaxací je.

Mezi typické příklady pasivní relaxace patří masáž a sauna. Budeme-li pokračovat, nesmíme zapomenou na návštěvu kosmetiky a solária, které uvolní nejednu ženu. Konec konců i posezení s přáteli „u jednoho oroseného“ přináší zase mužskému tělu tolik žádané snížení napětí, pomineme-li přínos v pitném režimu a doplnění vitamínů a minerálů.

Jako příklady aktivní relaxace lze uvést pěší turistiku, nordic walking, cyklistiku, tanec, jogu, golf, tai-chi a vlastně všechny ostatní sporty a aktivity, které člověk provozuje dobrovolně a s radostí. Důležitou součástí aktivní relaxace je relaxace duševní. V dnešní uspěchané době je naprostou samozřejmostí „vyčistit hlavu“ při nějakém sportu nebo zálibě.

K nejčastějším duševním relaxačním technikám patří autogenní trénink, Jacobsenova progresivní relaxace a různé formy dechových cvičení. Tato cvičení mají své místo při rozvoji a růstu osobnosti.

Autogenní trénink jako relaxační techniku rozvinul Johannes Heinrich Schultz (1884 – 1970). Využívá představivosti k navození určitých tělesných stavů, které vedou k uvolnění organismu a mysli . Jde o tréninkovou psychoterapeutickou metodu, jejíž nácvik je základem pro vyšší techniky typu sugesce a vizualizace.

Dechová cvičení jsou vhodná pro osoby ve stresu. Klidným dýcháním je možné ovlivnit chování i aktuální pocity. Soustředění na dech je jedním z nejlepších způsobů jak se „ukotvit“ v přítomnosti.

Jacobsenova progresivní relaxace je dynamickou formou relaxace, pracuje s napětím a uvolněním svalstva a je spíše aktivní formou relaxace.

Další formou relaxace je tzv. odvedení pozornosti. Jedná se o krátkodobou, často neplánovanou relaxaci a používá se v okamžiku, kdy začne nekontrolovaně narůstat pocit napětí a hrozí exploze např. ve formě nevybíravého projevu. Podstatné je se naučit zachytit signály, že roste napětí a myslet na něco jiného. Díky tomu získáme odstup a situace se nevyhrotí.